Zpět na úvod

Hornické muzeum

Home
Úvodní slovoČasté otázkyGalerie
Historie PlanéHistorie dolování v okolíDobývání uranu
Šlikovská mincovna

Historie Plané

Osada, vzniklá v blízkosti zemské stezky, je poprvé v historii uváděna v roce 1251. Král Václav I., ji tehdy svěří! do duchovní péče cisterciáků z kláštera ve Waldsassenu. Původní slovanské sídliště zbudované na "planém", tj. neúrodném místě (odtud název), se nacházelo v prostoru dnešní Plzeňské ulice okolo románského kostela svatých Petra a Pavla.

Západně od vsi bylo patrně na přelomu XIII. a XIV. století založeno sídliště obehnané hradbami a příkopy s pravidelným půdorysem. První známí držitelé Plané, Dobrohostové z Ronšperka, stavitelé plánského hradu, určili Plánským řídit se plzeňským městským právem.

Dobývání stříbrných a olověných rud v okolí Plané přispělo k jejímu rozvoji. Již v roce 1379 se uvádí jako městečko. Po krátké vládě rytíře Bořivoje ze Svinař a pánů z Elsterberka se Planá dostala do držení rodu ze Žeberka, který se pak po ní psal Plánští ze Žeberka. Za vlády člena panské jednoty Alše, byla Planá uchráněna před nájezdy husitských vojsk a nadále se rozvíjela. Již před rokem 1433 používalo městečko vlastní pečeť a v roce 1436 mu král Zikmund udělil právo výročního trhu.

Bohuslav ze Žeberka, významný činitel poděbradské doby, se oženil s Markétou, sestrou krále Jiříka. Oba jsou pohřbení v plánském děkanském kostele. Za Žeberků byla Planá povýšena na město a získala vlastní znak.

V létech 1517-1665 vlastnili Planou Šlikové, známí svým důlním podnikáním a mincováním v Jáchymově. Těžbu stříbrných rud podporovali i v plánském okolí a uprostřed třicetileté války zahájili ražbu mincí v plánské mincovně. Město bylo za války těžce postiženo průtahy mnoha vojsk. Za pobytu Švédů museli měšťané zaplatit vysoké výpalné generálu Wrangelovi. Úbytek obyvatel v důsledku válečných hrůz byl počátkem téměř naprostého poněmčení města.

Po roce 1665 se Planá dostává do držení rodu Sinzendorfů, kteří ji proměnili v centrum velkého panství. Podporovali zdejší hospodaření: ve městě působilo 16 cechů, existovala tu silná židovská komunita.

S úpadkem těžby rud se obyvatelstvo zaměřilo na zemědělství a obchod se zemědělskými produkty a to na mezinárodní úrovni. Za vlády Sinzendorfů postihly město ničivé požáry.

Za vlády Nostizů (1822-1945) se v Plané rozvinulo manufakturní podnikání: fungoval zde pivovar, strojírna, sklárna, cihelna a další. V roce 1872 se město stává zastávkou na nové trati Praha-Cheb. Díky podnikatelské rodině Haniků byla Planá poměrně brzy elektrifikována.

V padesátých letech XX. století se Planá stává opět jedním z center hornické činnosti. V okolí probíhá rozsáhlý a intenzivní geologický průzkum na radioaktivní suroviny, který postupné přechází na těžbu uranových rud v okolí Zadního Chodova, Oldřichova a zaniklé obce Slatina. Toto poslední vzepětí hornické činnosti končí spolu s dvacátým stoletím. Zůstává horní město Planá, zařazené mezi města s památkovou zónou.




Josef Ansl, 2003